Anorexie a posedlost vlastním tělem

13. července 2017 v 14:18 | Irda |  TOPICS TO TALK
Tento článek je neplánovaný,ale hodně důležitý.Dnes jsem brouzdala blogem.cz a narazila na spoustu blogů holek,které se snaží zhubnout takovým způsobem, že jí málo a vzájemně se podporují.Tohle opravdu blog.cz povoluje? Chci,aby každý věděl,co to obnáší tady tato posedlost vlastním tělem,protože já byla jedna z nich.A proto se chci této tématice věnovat a doufám,že blog.cz takové blogy zakáže,aby nemohli navádět další holky.Vím,že anorexií mohou trpět i kluci.

Anorexie je známý termín,takže ho nemusím nijak popisovat,k čemu se chci dostat je to,jak to probíhá a proč by měl blog.cz takové blogy zakázat,nebo nějak cenzurovat,aby nebylo možné si je zakládat.Jednoho dne si jdeš jen tak kolem zrcadla,zastavíš se a řekneš si ,že jsi tlustá.Ano,každá holka to určitě zažila,nic neobvyklého.Ale co když se to opakuje každý den? Nebo dokonce několikrát denně,když brečíš a nemůžeš jít ani pomalu ven,aby si nikdo nevšiml toho,jak strašně vypadáš a nebo myslíš jen na ty čísla potravin,co kolik má kcal,které ti ovládají život?
•••
Začíná to opravdu nevinně.Člověk si ze začátku začne všímat,co jí a začíná se zajímat o potraviny.Začne se víc hýbat ,častěji se vážit,chodit k zrcadlu a všechno se časem zintenzivní natolik,že člověk už neví,co by udělal,aby zhubl víc.Každodenní myšlenky na jídlo,kdy se konečně můžeš najíst,výčitky svědomí a slzy nad tím,jak nejsi furt hezká,jak chceš.Tohle na tom ale není to nejhorší,nejhorší na tom je,jak to člověka poznamená,hlavně psychicky.Člověk neví,kdy přestat a přijde mu správné,jak jí.Myslí si,že to co dělá,je nejlepší způsob jak hubnout.ŠPATNĚ.Neříkám,že se to nedá úplně vyléčit,v mém případě moje obsese postavou trvá,protože jsem ji měla dlouho.Nehubnu,ale furt sleduju,jak vypadá a trápím se tím.
•••
Přiblížím Vám to tím,co jsem zažila já.Byla jsem obyčejná holka,která už od malička chtěla být nějak hubenější než její vrstvenice.Bohužel jako dítě nemáte rozum,natož tak poznat,že se Vám něco děje.V 14-15 se to teprve projevilo naplno.Začla jsem nějak víc přemýšlet o tom,co jím.Viděla svoji oblíbenou celebritu jak má ploché břicho a chtěla jsem ho taky.Začla doma cvičit,méně jíst a stupňovalo se to natolik,že jsem cvičila až 5x denně a ani na židli nemohla sedět,vyřadila většinu potravin,protože jsem se jich bála.Musela si vařit sama,abych viděla všechno,co do toho dávám.A to jsou opravdu jen střípky toho.Člověka to kontroluje,ovládá život,nedokázala jsem ani chodit ven a jít někam na jídlo s kamarádkou bylo kompletně vyloučené.Nejnižší váhu jsem měla 39 kg.Jak člověk nejí,logicky nemá nervy v pořádku a psychicky jsme se zhroutila,skončila na dva měsíce v Kroměříži,kde jsem přibrala z 45 kg na 60! Jojo efekt,ale dali mi jiný pohled na věc.Sice jsem zhubla na 50kg zpátky,ale věděla jsem,že pokud to udělám znovu,skončím tam.Objevila jsem kouzlo cvičení ve fitku a tam se přesměrovala moje obsese postavou,ale zdravým způsobem.Měla jsem 56 kg.Po roce cvičení,kdy jsem měla nějaké svaly,jsem dostala zápal plic a teď mám všechno pryč a sice nechci hubnout,ale furt bych chtěla nemít strach jít do fitka,aby se mi ta někdo nesmál jak vypadám.Poznamená to tělo,doteď nemám úplně v pořádku tělo po fyzické stránce.Nestojí to za to a kdybych mohla vrátit čas,udělám to.Už 4 roky se učím cítit se dobře ve vlastním těle.Někdy jsou lepší dny,někdy horší.
•••
Co chci říct,holky nehledejte na sobě chyby,ale uvědomte si,že život je jenom jeden a nechcete jo strávit věnováním se tím,jak vypadáte,protože to komplikuje všechno a pokud onemocníte anorexií,nikdy se z toho člověk nemůže dostat úplně,pořád je to někde schované v hlavě a pokud povolíte,je to zpátky v jiné formě,pořád tam nějaká posedlost postavou bude.Tělo není stroj,které spravíte jednou návštěvou opravny.Každý má jiný ideál krásy a věřím,že každá z Vás je nečím krásná a uričtě je někdo kdo si toho všimne.Opravdu vyhoďte váhu,protože to číslo je stejnak k ničemu,důležité je,jaký člověk je,ne kolik váží.Zastavte to dřív,než se to projeví hluboko do vašeho života.Člověk by si měl nechat pomoct,dřív než bude pozdě.
•••
Proto se mi nelíbí,že blog.cz dovoluje takové blogy.Všechno co je na sociálních sítích ovlivňuje člověka.Vím,že se to nedá úplně vymýtit,ale aspoň si myslím,že sem to určitě nepatří.Pokud chce někdo hubnout,tak zdravým způsobem,kdy jíte dostatek jídla a netrápí se hlady.O tom ale napíšu další článek,protože této tématice se chci věnovat.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Y. Y. | Web | 13. července 2017 v 22:21 | Reagovat

Snažím se jim to taky rozmlouvat.. Bez výsledku.

2 Chikulín Chikulín | Web | 13. července 2017 v 23:36 | Reagovat

ty holky to absolutně ignorují... nejde to prostě

3 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 13. července 2017 v 23:40 | Reagovat

:) stačila by medializácia a veľmi rýchlo by sa to poriesilo

4 Hrobárova Dcéra Hrobárova Dcéra | Web | 13. července 2017 v 23:50 | Reagovat

Daj vedieť ak sa niečo udeje :) Ak nie, mám náhradný plán

5 Vendula Vančurová Vendula Vančurová | Web | 14. července 2017 v 9:40 | Reagovat

Ahoj, přesně toto se mi stalo také. Mám blog obnovený teprve pár dnů, tak jsem také projížděla jiné blogy - nově založené, že bychom jako se mohli navzájem podpořit atd. No a na co nenarazím, na blog typu ''ana'' nebo jak tomu říkají. Sama jsem teď ve stádiu, kdy se snažím zhubnout kvůli tomu, že jsem se vzhlédla v jedné kamarádce, která je totálně vychrtlá, ale moc pěkná ženská. Ale když se tak zamyslím, pod oblečením je to možná hezké, ale na holém těle ty vykukující kosti? no nevím. přitom mi přijdou zároveň pěkné holky krev a mlíko, které jsou pěkně rovnoměrně oplácané, jenže mě se to usadí na bocích a zadku, proto radši volím variantu vychrtlosti, neboť se na sebe pak nemohu podívat, když pas mám štíhlý, prsa menší, za to boky a zadek pěkný.. ale zase jiní to mohou vidět jinak, tohle je těžké téma trápící nejednu ženu, avšak asi bych nikdy nešla do anorexie, jídlo miluji a neměla bych tu vůli

6 иαиα. иαиα. | Web | 13. srpna 2017 v 20:11 | Reagovat

Já bych na tom bez blogu byla hůř, nikomu z reálu jsem o nějakém svém problému s jídlem neřekla, takže mi pomáhá být v komunitě lidí, kde můžu napsat věci upřímně, a vím, že to pochopí, protože si tím (nebo něčím podobným) taky procházejí/procházeli. V reálu bych se s tím nikomu nesvěřila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama